Tajemství uchovávání parfémů znali již před Kristem...
Ideální materiál,neobvyklý, oku lahodící tvar, bohaté zdobení. Nebo naopak minimalistický vzhled s čistými liniemi kopírující poslední trendy. Že parfém neprodává jen vůně samotná, ale i „obal“ věděli již staří Egypťané, kteří postupně zdokonalili výrobu skla natolik, že 1 500 let před n. l. začali užívat první flakóny na parfémy.
Rezavé nádoby musely pryč
Původní nádobky ještě nebyly tolik různorodé. Většinou byli tmavě modré, průsvitná varianta byl doplněna zdobnými žlutými i bílými čarami – což je ostatně způsob zdobení, který je dnes velice populární a odkazuje právě na nejstarší tradici uchovávání parfémů. Masti a vůně pro nejbohatší se postupně museli přenést z porézních velkokapacitních nádob do menších onyxových, popřípadě alabastrových, které jejich vlastnosti uchovávali déle v ideálním stavu.
Motivy zvířat zavedli Řekové a Římané
Populární parfém od Niny Ricci „L`Air du Temps“ je zabalen do zdobného flakonu v podobě ptáka – obdobné užívali i Řekové a Římané, kteří flakónům dodali větší zdobnost a tvarovou rozmanitost. Ještě před začátkem našeho letopočtu se v Sýrii začalo foukat sklo do forem, takže se mohly flakónky začít vyrábět sériově. Jejich cena však novátorský postup zcela zabrzdila.
Sklo se vrátilo v plné parádě
Sýrijské sklo ustoupilo do pozadí, a parfémovaným mastím vévodil kov až do osmnáctého století našeho letopočtu. To se na trh dostal čínský porcelán. Ten však neumožňoval uchovávat parfémy v dokonalém stavu, takže nad v té době již znovu rozšířeným sklem nikdy nezvítězil. Až do devatenáctého století se malé flakonky kupovaly od parfémů odděleně – ty do nich byly stáčeny u výrobce či prodejce. Až průmyslová výroba zavedla masovou produkci flakónů, v nichž se výsledný produkt již prodával a stoupla prestiž a nutnost designérského řemesla.
Náš knižní tip: Nigel Groom: Průvodce parfémy (příručka pro znalce)
