Pakliže jste někdy přemýšleli nad složením parfémů, jistě Vás asi napadlo, že nedílnou součástí takových parfémů musí být květiny, případně vůně ovoce, či nějaké koření. Namíchání vůně tak, aby byla opravdu vyvážená a příjemná, je opravdovou alchymií. Do parfému se přidává celá řada osvědčených a tradičních i těch méně tradičních příměsí. Tajemství libých vůní však kromě ingrediencí spočívá též v namíchání poměru jednotlivých složek parfému.
Složky parfémů
Tajemství libých vůní však kromě ingrediencí spočívá též v namíchání poměru jednotlivých složek parfému. I kdybyste znali všechny jednotlivé složky příslušného parfému, jen s těží byste byli schopni jejich poměr určit, nehledě na to, že v jednotlivém parfému je zakomponováno na několik desítek vonných látek a některé z nich by v příslušné vůni možná málokdo očekával. Mezi klasické ingredience parfému patří pochopitelně květiny jako jsou růže, gardénie, levandule, kosatce, fialky, šeřík. Kromě květů se z některých květin zpracovává i dřevo nebo listy. Např. fialkové listy či růžové dřevo.
V parfémech jsou též vonné složky koření. Jalovec, anýz, hřebíček, kardamom, citrónová tráva atd. Do pánských parfémů se s oblibou přidává též tabák. Pro zvýraznění vůně květin se používají aldehydy a aldehydové parfémy mají vlastní charakteristický rys, který lze snadno rozpoznat. Dále se používají výtažky z dřevin a pryskyřic exotických stromů.
Některé z méně obvyklých látek se získávají v dnešní době již synteticky. Mezi jednu z takových vonných ingrediencí patří tzv. „pižmo“ , které se v minulosti získávalo z podkožního vaku asijského jeleníka pižmového a věřte nebo ne, tato látka je základem pro velkou většinu parfémů. Další takovou již synteticky získávanou složkou je ambra, látka, kterou v přírodě vyvrhují velryby a dříve se sbírala na hladině vody a patřila do většiny kompozic parfémů.